"Aby se člověk dozvěděl, kolik štěstí může v životě přijmout, stačí, aby zjistil, kolik může dát."
Arthur Schopenhauer
Letos připadla misijní neděle na 20. října a tak jako každý rok se rodiče s dětmi z naší farnosti aktivně zapojili pečením, zdobením a balením misijních perníčků, aby je v tomto týdnu mohli prodávat a utržit tak nějaké peníze pro děti v chudých oblastech. Díky podpoře a aktivitě spousty lidí bylo nabaleno 660 balíčků a získáno neuvěřitelných 20 550 Kč, které byly odeslány na konto Papežského misijního díla dětí (více na www.misijnidila.cz). Akci podpořila i ZŠ a perníky jsme prodávali o přestávkách žákům a učitelům, kteří si rádi osladili den a ještě tak pomohli dobré věci.
Papežská misijní díla mají za sebou téměř 200letou historii a podporují 42 000 škol, 1 600 nemocnic, přes 6 000 dispensárií, 780 leprostředisek, sirotky a staré lidi, 12 000 charitativních a sociálních projektů a pomáhají vždy v nejchudších oblastech světa. Misijní neděli vnímáme ve farnosti jako svátek, protože mše svatá se nese v misijním duchu, kdy děti přináší obětní dary ve znamení všech kontinentů a zároveň prosíme o požehnání pro celý svět, misionáře i chudé, kterým právě dnes chceme společně pomoci nejen hmotně, ale i modlitbou. Součástí výzdoby v tento den jsou i misijní perníčky a děti zpívají hymnu Papežského misijního díla dětí "Pošli mě, půjdu já". Součástí mše svaté je pochopitelně sbírka na misie a po skončení se před kostelem prodávají perníky, jejichž výtěžek putuje právě dětem do míst, kde misionáři nasazují život pro dobro nejpotřebnějších.
Krásným zakončením této neděle byl benefiční koncert místního chrámového sboru AMA, spolu s Varmužovou CM a sborečkem při ZUŠ Dubňany v Rajhradě na podporu nových varhan v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Vše bylo zorganizováno řádovými sestrami z kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova, které o své varhany přišly při bombardování za 2. světové války. V 50. letech byly sestry vyhnány a až do r. 1991 obsadila klášter Čsl. armáda. Klášter i kostel získaly zpět v dezolátním stavu a nyní po všech náročných opravách se konečně dočkají i svých nových varhan. Po uvedení koncertu Bratři ze Soluně sestry děkovaly účinkujícím, že přišli jako misionáři, kteří chtějí pomoct, přesně ve stopách Cyrila a Metoděje. Všichni jsme byli dojati, zvlášť když jsme se loučili se sestrou Heřmanou, která druhý den odlétala na misie do Argentiny.
A tak na závěr chci jako každý rok poděkovat všem, kteří se jakkoli zapojili a podpořili dobrou věc, která má velký význam nejen pro děti v Africe, ale i pro naše srdce, které bude, doufejme po této misijní neděli zase o trošku větší a otevřenější pro potřeby druhých. Uvědomila jsem si, kolik je okolo nás dobrých a štědrých lidí, kteří nechtějí být jmenováni, ale žijí denně jako skrytí misionáři a utváří náš všední život snesitelnější a krásnější. Za to Vám děkuji.
„Vyslancem mým, kdo se může stát, kdo utiší po mém slovu hlad? Kdo půjde rád, světu pokoj dát, kdo půjde rád, kdo půjde rád? Pošli mě, půjdu já, pošli mě, půjdu já...“ (hymna PMDD).
Markéta Varmužová
Fotogalerie
